Zaprvé, světový ekonomický růst je nedostatečný. Ekonomické fluktuace vyspělých ekonomik, jako jsou USA a Evropa, se zvýšily, potenciální růstová kapacita rozvíjejících se ekonomik poklesla, ceny komodit kolísaly na nízké úrovni a očekávání globálního ekonomického růstu se staly pesimističtějšími. Hlavní mezinárodní instituce, jako je Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF), vyjádřily znepokojení nad růstem světové ekonomiky v roce 2017 a několikrát snížily svá očekávání.
Druhým je oslabení tradičního růstového modelu, nový růstový motor ještě není silný, plynulá přeměna nové a staré kinetické energie čelí větším výzvám a ekonomická hnací síla je v situaci „nespojené“. Současně hlavní mezinárodní ekonomiky vstoupily v různé míře do stárnoucí společnosti, tempo růstu populace se zpomalilo a příspěvek tradiční pracovní síly k hospodářskému růstu poklesl.
Zatřetí, ekonomická globalizace zaznamenala vzestupy i pády, byl zasažen multilaterální obchodní systém a finanční rizika dosud nebyla eliminována. Podle zprávy WTO dosáhl od října 2015 do května 2016 průměrný měsíční počet nových opatření na omezení obchodu v ekonomikách skupiny dvaceti (G20) úroveň od doby, kdy WTO začala monitorovat v roce 2009.
Začtvrté, problémy, jako je nadměrný rozvoj virtuální ekonomiky ve vyspělých zemích, velká zátěž sociální péče a dutý průmysl, je obtížné vyřešit; některé rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země mají pokles potenciálního růstu a jednotnou průmyslovou strukturu. Transformace a modernizace se potýkají s interními institucionálními mechanismy a vnějšími požadavky prostředí. A další omezení.
Zapáté, všeobecné volby v hlavních zemích zvýší ekonomické proměnné. Prezidentské volby v roce 2016 ve Spojených státech, Francii a Německu zahájí všeobecné volby v roce 2017. Jelikož různí vůdci mají různé styly a strategie řízení, budou mít významné změny v politické oblasti významný dopad na ekonomické strategie, systémy a politiky příslušné země.